Články
Kontakt
Ing. Pavel Novák s.r.o.
Osadní 799/26,
170 00 Praha 7, Holešovice
Tel.: +420 220 800 740
Mob: +420 603 161 021
Email: ingpavelnovak@
@ingpavelnovak.cz

Archív pro 'Semináře'

Ohlédnutí za seminářem Efektivní zapojení obyvatel do OH obce

Ve čtvrtek 25. května se uskutečnil seminář Efektivní zapojení obyvatel do odpadového hospodářství obce. Akci pořádala společnost Ing. Pavel Novák s.r.o. s týmem lektorů z řad odborníků a zástupců měst. Semináře se zúčastnili zástupci měst a obcí od velkých statutárních měst po malé obce s několika sty obyvateli.

V prvním bloku byl představen souhrn komunikačních nástrojů od článků v novinách až po osobní kontakt s jednotlivci. Účastníci se seznámili s celou šíří informační podpory ze strany povinných osob pro zpětný odběr obalů EKO-KOM a výrobků Asekol, Elektrowin, Ekolamp, Ecobat, REMA aj. Zjistili, že se vyplatí věnovat péči i přípravě dotazníku pro dotazníkový průzkum.

V druhém bloku semináře se představily obce, které se dlouhodobě drží na vrchních příčkách v úrovni třídění odpadů v ČR. Jedná se o obce Dvůr Králové nad Labem se svým Odpadovým kalendářem a Vysoké Mýto s maskotem žížalou Mejťandou. Vedle toho představil řadu zajímavých projektů měst a obcí pan Havel z Arniky, který dlouhodobě shromažďuje data z jednotlivých obcí a měst nejen v ČR. Arnika navíc pořádá každoroční akci Odpadový Oskar, ve kterém se posuzuje nejen úroveň třídění odpadů, ale také program informování obyvatel a program prevence vzniku odpadů a s tím související celková úroveň produkce odpadů. Zajímavou prezentací byl jistě přehled projektů, které se zabývají prevencí vzniku odpadů. Účastníci si odnesli ze semináře osnovu komunikační strategie pro efektivní zapojení obyvatel do OH obce i s řadou příkladů na obsahovou náplň, postavených na dobré praxi obcí patřících k nejlepším v třídění odpadů v ČR. V řadě případů se daří získat finanční prostředky na komunikaci s veřejností bez zatížení městského rozpočtu.

Ze semináře jasně vyplynulo, že pro dosažení dobrých výsledků v OH je důležité provádět systematickou propagaci a osvětu zaměřenou na různé věkové kategorie a je třeba občany motivovat (ekonomicky, soutěže apod.). Obce, které dosahují dobrých výsledků v třídění odpadů, dělají spoustu práce v informování a výchově obyvatel. Vedle článků a informací v místním tisku a webu pořádají hry a soutěže pro děti i dospělé, besedy s obyvateli, ankety nebo úklidové akce. Novinkou jsou bleší trhy pořádané v rámci zavedených akcí obcí. Dlouhodobá a intenzivní práce s obyvateli má důležité místo v OH obcí. Ukazuje se, že dostatečně hustá síť sběrných hnízd kontejnerů na tříděný odpad není postačující a informování musí jít ruku v ruce s každou službou OH, kterou obec nabízí. Na příkladu konkrétního města bylo ukázáno, že pokud se komunikace s občany daří, sběr využitelných odpadů (papír, sklo, plasty, kov, nápojové kartony) vč. jeho propagace může být samofinancovatelný. Komunikační strategii pro efektivní zapojení obyvatel do OH obce rádi pomůžeme obcím připravit v návaznosti na cíle a opatření obsažené v jejich plánech odpadového hospodářství.

Ing. Andrea Koláčková

(13. 6. 2017)

Ohlédnutí za dvěma skládkovými akcemi podzimu

Ing. Pavel Novák

 

V krátkém sledu po sobě se konaly na podzim dvě akce zaměřené na řízení skládek, říjnový seminář Aktuální otázky řízení skládek 2013 a listopadový česko – německý Skládkový workshop Zittau – Liberec. Tradiční český seminář na zámku ve Spáleném Poříčí se nesl ve znamení bilancování 10 let konání a přibližně stejné doby zkušeností s provozem skládek v působnosti stávající právní úpravy. Bohužel letos také za rekordně nízké účasti jen lehce přes dvaceti účastníků. 9. ročník česko – německého workshopu se konal letos v Zittau a s účastí neměl rozhodně potíže. Přibližně 90 účastníků téměř zaplnilo krásně zdobený historický hlavní sál radnice v Zittau. Při bližším pohledu na seznam účastníků však zjistíme, že z Česka jich nebylo ani dvacet. Jednalo se tedy především o workshop německý, což bylo patrné i z poměru německých a českých příspěvků. Němci vysokou účastí a intenzivní diskusí předvedli, že téma skládkování je u našich sousedů opravdu živé. Přitom to nebyla na podzim jediná skládková akce v Německu, naopak již dříve proběhla jiná reprezentativní akce zaměřená na tento obor odpadového hospodářství.

Proč taková účast Němců na česko – německém workshopu? Odpověď mi naznačil v autobuse při vydařené exkursi na částečně uzavřenou skládku s překládací stanicí a fotovoltaickou elektrárnou technický ředitel jednoho z německých komunálních svazů pro odpadové hospodářství: „Můj vrchní rada tady přednáší o povolování fotovoltaických elektráren na skládkách a my chceme jít tímto směrem, tak si to chci spolu s dalšími takto zaměřenými přednáškami poslechnout.“ Na workshopu, zaměřeném letos na provoz skládek po ukončení příjmu odpadů, se řešily různé otázky využití území skládek, urychlení sanace území skládek a několik příspěvků se dotklo palčivé otázky podmínek a důsledků propuštění skládek z režimu následné péče. Tato témata jsme přinesli i na dřívějších ročnících českého skládkového semináře, avšak v Zittau zazněly některé názory, které ukazují na podstatně více ujasněnou strategii dalšího rozvoje skládkování, než se můžeme pochlubit v Česku. Vypichuji z toho dva stěžení postřehy.

Především, přes plný respekt k odpadové hierarchii je provoz skládek považován v Německu zcela samozřejmě za nedílnou emancipovanou součást odpadového hospodářství, řízenou okruhem respektovaných profesionálů jak na straně provozovatelů, tak na straně státní správy. Ti věcně spolupracují na tom, aby provoz skládek probíhal v souladu s uznanými standardy s minimálními dopady na životní prostředí a při plné zajištění funkčnosti odpadového hospodářství. Nikdo nepochybuje, že skládkovat se bude i nadále, skládky se dlouhodobě plánují a s jejich budoucností se nehazarduje. V zemi našich sousedů, kde se už léta neprování přímé skládkování zbytkového komunálního odpadu, je v provozu téměř 1200 skládek. Za druhé, skládky nebude možno držet neomezeně dlouhou dobu v režimu následné péče provozovatelů, i když budou stále znamenat riziko pro životní prostředí. Po propuštění z režimu následné péče bude třeba, aby za ně společnost převzala odpovědnost. V českém kontextu to znamená, že obce, na jejichž území skládky leží, se o ně budou muset nakonec stejně postarat. To vrhá docela nové světlo na různé návrhy snížit příjem obcí z poplatků za ukládání odpadů na jejich katastru.

Německo šlo při snižování skládkování jinou cestou, než Česká republika. Obrovská ekonomická síla umožnila zainventovat spalovny a zařízení na mechanickou a biologickou úpravu odpadů v takovém rozsahu, že nyní zemi přebývá zpracovatelská kapacita. Ceny padají, a pro některé je to výhodné. Můj technický ředitel se mi pochlubil, že za odbyt jejich granulovaného paliva z komunálních odpadů před deseti lety, když postavili nákladem 10 miliónů EUR zařízení MBÚ, platili 44 EUR za tunu a nyní – 4 EUR za tunu. Jejich svazek obcí s počtem obyvatel těsně pod 100 tisíc se totiž vydal odvážnou cestou pilotního projektu úpravy směsných KO na palivo, namísto spoléhání na spalovnu a tento tah se jim osvědčil. Nyní mají celkové náklady na odpady přijatelných 40 EUR na osobu ročně. Na skládku ukládají asi 10 tisíc tun nevyužitelných odpadů, avšak linka MBÚ projektovaná na 28 tisíc tun jede jen na poloviční výkon. Kdyby si byli bývali dlouhodobě rezervovali kapacitu 28 tisíc tun ve spalovně, museli by nyní doplácet nemalou částku na její provoz.

Výměna zkušeností v oblasti skládkování s našimi sousedy přináší novou inspiraci i pro náš seminář Aktuální otázky řízení skládek a otvírá oči při diskusi nad problémy, které se v naší nepřehledné situaci kolem novely zákona o odpadech jeví jakoby skoro neřešitelné. Za organizaci Skládkového workshopu si zaslouží organizátoři plné uznání. Vielen dank!

(Článek byl převzat z časopisu Odpadové fórum 12/2013, http://www.odpadoveforum.cz/.)

Ve dnech 18. a 19. října 2012 se konal ve Spáleném Poříčí seminář Aktuální otázky řízení skládek 2012, následovaný workshopem „Udržitelné skládkování“. Účastníci workshopu na závěr pracovního programu zformulovali okruhy otázek a problémů, souvisejících s budoucím vývojem skládkování, které by bylo vhodné zodpovědět a řešit na celostátní úrovni ve spolupráci provozovatelů skládek, státní správy, inženýrských firem a výzkumu. Tyto otázky a problémy jsou formulovány v následujících bodech.

Dopady skládek do území
  • Z řady poznatků o moderních skládkách vyhovujících právní úpravě EU je zřejmé, že po předvídatelnou dobu (a to podstatně déle, než 30 let stanovených jako minimální období „následné péče“) nebude možno skládku III. fáze uvolnit z režimu následné péče s ohledem na přetrvávající „zakonzervované“ znečištění.
  • Nejsou stanovena pravidla pro výstavbu a provoz na území uzavřených skládek s ohledem na podmínky následné péče a s ohledem na ochranu životního prostředí před možnými důsledky poškození bariér skládky.
Administrativní řízení skládek
  • Kdy nastává rozhodný moment pro přechod z fáze II. do fáze III. skládky a jak řešit z hlediska požadavků na monitoring a délku následné péče souběh více fází u skládek, které mají více etap v různém stavu vývoje (rekultivovanou i provozovanou část)?
  • Jaký je statut skládky ve fázi II. a fázi III. provozu skládky a po ukončení následné péče ve vztahu k odpovědnosti za případné škody na životním prostředí – finanční zajištění podle §48a zákona o odpadech se týká jen fáze I. provozu skládky a finanční rezerva zřizovaná dle §51 zákona o odpadech je řádově nižší, než náklady na případnou celkovou sanaci skládky.
  • Nejsou stanoveny požadavky na monitoring ve fázi následné péče ve vztahu k výsledkům monitoringu v předchozím období. Při absenci pravidel státní správa občas nerespektuje názory autorizovaných osob (hydrogeologické posudky apod.) způsobem, který zvyšuje náklady na monitoring bez toho, aby se zvýšila bezpečnost skládky.
  • Kdy končí integrované povolení skládky – je to po vstupu skládky do III. fáze? – nebo skládka pokračuje v rámci integrovaného povolení až do ukončení následné péče?
  • Jak se budou stanovovat podmínky pro ukončení následné péče a případné sanační zásahy, nutné k dosažení podmínek pro uvolnění skládky z režimu následné péče? – jde zejména o stanovení limitů pro průsakové vody, biologickou aktivitu (plyn), případně obsahy zbytkového znečištění v uložených odpadech ve vztahu k riziku budoucího porušení bariér skládky v dané lokalitě. Znalost těchto podmínek předem může významně ovlivnit přístup technickému řešení a řízení rozvoje skládek už v projekční a provozní fázi a řídit provoz skládky tak, aby ukončení režimu následné péče bylo v budoucnosti reálně proveditelné.
  • Je žádoucí pozitivně motivovat provozovatele k preventivním opatřením nebo nápravě v rámci kontrolní činnosti namísto udílení sankcí, týká se to hlavně součinnosti ČIŽP s provozovateli skládek.
Ekonomické podmínky skládkování
  • Dosud nevyjasněné poplatky za ukládání odpadů v budoucnu v rámci připravované novely zákona o odpadech vnáší zásadní nejistotu do podnikání provozovatelů skládek.
  • Není zajištěno udržení části finanční rezervy pro fázi následné péče (je možno vyčerpat finanční rezervu například rekultivací bez náhrady/doplnění finanční rezervy).
  • Při umístění skládky na více katastrech obec, která ukládá vlastní odpady, neplatí poplatek ani ostatním obcím, na jejichž katastru je skládka, mělo by spíše být proporcionální ploše skládky na katastru dané obce.
Zpracoval: ing. Pavel Novák
Služby
Řízení odpadového hospodářství
Technické a ekonomické studie. Havarijní plány. EIA. Provozní řády. Integrovaná povolení.

Obce a kraje
Studie rozvoje odpadového hospodářství obcí a krajů. POH obcí a krajů. Optimalizace separovaného sběru. Zadávací řízení služeb pro odpady, dodávky a stavby.

Dotace pro zlepšení odpadového hospodářství
Kompletní dotační management na klíč. Žádosti o dotace z OPŽP. Finanční analýza. Vyhodnocení potenciálu produkce odpadů. Zadávací řízení. Administrace grantů.

Výzkum
Zpracování bioodpadů. Procesy na skládkách TKO. Plánování POH obcí.

Skládkový plyn
Diagnostika účinnosti odplyňovacích systémů. Povrchové měření produkce metanu. Monitoring skládkového plynu.