Články
Kontakt
Ing. Pavel Novák s.r.o.
Osadní 799/26,
170 00 Praha 7, Holešovice
Tel.: +420 220 800 740
Mob: +420 603 161 021
Email: ingpavelnovak@
@ingpavelnovak.cz

Ohlédnutí za dvěma skládkovými akcemi podzimu

Ing. Pavel Novák

 

V krátkém sledu po sobě se konaly na podzim dvě akce zaměřené na řízení skládek, říjnový seminář Aktuální otázky řízení skládek 2013 a listopadový česko – německý Skládkový workshop Zittau – Liberec. Tradiční český seminář na zámku ve Spáleném Poříčí se nesl ve znamení bilancování 10 let konání a přibližně stejné doby zkušeností s provozem skládek v působnosti stávající právní úpravy. Bohužel letos také za rekordně nízké účasti jen lehce přes dvaceti účastníků. 9. ročník česko – německého workshopu se konal letos v Zittau a s účastí neměl rozhodně potíže. Přibližně 90 účastníků téměř zaplnilo krásně zdobený historický hlavní sál radnice v Zittau. Při bližším pohledu na seznam účastníků však zjistíme, že z Česka jich nebylo ani dvacet. Jednalo se tedy především o workshop německý, což bylo patrné i z poměru německých a českých příspěvků. Němci vysokou účastí a intenzivní diskusí předvedli, že téma skládkování je u našich sousedů opravdu živé. Přitom to nebyla na podzim jediná skládková akce v Německu, naopak již dříve proběhla jiná reprezentativní akce zaměřená na tento obor odpadového hospodářství.

Proč taková účast Němců na česko – německém workshopu? Odpověď mi naznačil v autobuse při vydařené exkursi na částečně uzavřenou skládku s překládací stanicí a fotovoltaickou elektrárnou technický ředitel jednoho z německých komunálních svazů pro odpadové hospodářství: „Můj vrchní rada tady přednáší o povolování fotovoltaických elektráren na skládkách a my chceme jít tímto směrem, tak si to chci spolu s dalšími takto zaměřenými přednáškami poslechnout.“ Na workshopu, zaměřeném letos na provoz skládek po ukončení příjmu odpadů, se řešily různé otázky využití území skládek, urychlení sanace území skládek a několik příspěvků se dotklo palčivé otázky podmínek a důsledků propuštění skládek z režimu následné péče. Tato témata jsme přinesli i na dřívějších ročnících českého skládkového semináře, avšak v Zittau zazněly některé názory, které ukazují na podstatně více ujasněnou strategii dalšího rozvoje skládkování, než se můžeme pochlubit v Česku. Vypichuji z toho dva stěžení postřehy.

Především, přes plný respekt k odpadové hierarchii je provoz skládek považován v Německu zcela samozřejmě za nedílnou emancipovanou součást odpadového hospodářství, řízenou okruhem respektovaných profesionálů jak na straně provozovatelů, tak na straně státní správy. Ti věcně spolupracují na tom, aby provoz skládek probíhal v souladu s uznanými standardy s minimálními dopady na životní prostředí a při plné zajištění funkčnosti odpadového hospodářství. Nikdo nepochybuje, že skládkovat se bude i nadále, skládky se dlouhodobě plánují a s jejich budoucností se nehazarduje. V zemi našich sousedů, kde se už léta neprování přímé skládkování zbytkového komunálního odpadu, je v provozu téměř 1200 skládek. Za druhé, skládky nebude možno držet neomezeně dlouhou dobu v režimu následné péče provozovatelů, i když budou stále znamenat riziko pro životní prostředí. Po propuštění z režimu následné péče bude třeba, aby za ně společnost převzala odpovědnost. V českém kontextu to znamená, že obce, na jejichž území skládky leží, se o ně budou muset nakonec stejně postarat. To vrhá docela nové světlo na různé návrhy snížit příjem obcí z poplatků za ukládání odpadů na jejich katastru.

Německo šlo při snižování skládkování jinou cestou, než Česká republika. Obrovská ekonomická síla umožnila zainventovat spalovny a zařízení na mechanickou a biologickou úpravu odpadů v takovém rozsahu, že nyní zemi přebývá zpracovatelská kapacita. Ceny padají, a pro některé je to výhodné. Můj technický ředitel se mi pochlubil, že za odbyt jejich granulovaného paliva z komunálních odpadů před deseti lety, když postavili nákladem 10 miliónů EUR zařízení MBÚ, platili 44 EUR za tunu a nyní – 4 EUR za tunu. Jejich svazek obcí s počtem obyvatel těsně pod 100 tisíc se totiž vydal odvážnou cestou pilotního projektu úpravy směsných KO na palivo, namísto spoléhání na spalovnu a tento tah se jim osvědčil. Nyní mají celkové náklady na odpady přijatelných 40 EUR na osobu ročně. Na skládku ukládají asi 10 tisíc tun nevyužitelných odpadů, avšak linka MBÚ projektovaná na 28 tisíc tun jede jen na poloviční výkon. Kdyby si byli bývali dlouhodobě rezervovali kapacitu 28 tisíc tun ve spalovně, museli by nyní doplácet nemalou částku na její provoz.

Výměna zkušeností v oblasti skládkování s našimi sousedy přináší novou inspiraci i pro náš seminář Aktuální otázky řízení skládek a otvírá oči při diskusi nad problémy, které se v naší nepřehledné situaci kolem novely zákona o odpadech jeví jakoby skoro neřešitelné. Za organizaci Skládkového workshopu si zaslouží organizátoři plné uznání. Vielen dank!

(Článek byl převzat z časopisu Odpadové fórum 12/2013, http://www.odpadoveforum.cz/.)

Komentáře jsou uzavřeny.

Služby
Řízení odpadového hospodářství
Technické a ekonomické studie. Havarijní plány. EIA. Provozní řády. Integrovaná povolení.

Obce a kraje
Studie rozvoje odpadového hospodářství obcí a krajů. POH obcí a krajů. Optimalizace separovaného sběru. Zadávací řízení služeb pro odpady, dodávky a stavby.

Dotace pro zlepšení odpadového hospodářství
Kompletní dotační management na klíč. Žádosti o dotace z OPŽP. Finanční analýza. Vyhodnocení potenciálu produkce odpadů. Zadávací řízení. Administrace grantů.

Výzkum
Zpracování bioodpadů. Procesy na skládkách TKO. Plánování POH obcí.

Skládkový plyn
Diagnostika účinnosti odplyňovacích systémů. Povrchové měření produkce metanu. Monitoring skládkového plynu.